Například zbytečnou délkou většiny tracků, které po dvou-třech minutách nudí, ale to je Yo Gotti. Myšlenku roztáhne a jednodušše Vám jí podá svým stylem. Druhý track s názvem "Harder", který se dočkal své vizuální podoby, má sice kulaťoučkého Rick Rosse, ale téměř žádný náboj v refrénu. Ruku na srdce, i Rozay, na kterého jste si museli počkat až do třetí sloky, mohl pojmout track lépe, ale s tím nejde už nic udělat. Rozhodně zajímavý track je "Killa". Pokuď přetrpíme šest minut, tak si můžeme poslechnout track, který je o jeho životě a jeho okolí, který bere vážně, ale zároveň ho bere velmi ironicky, až se tomu směje. Je nutný podotknout, že Yo Gotti není příliš lyricky zdatný MC a texty s obsažnějším sdělením mu dělaly vždy problémy. Teď se mu to po jeho způsobu povedlo.

"Red, White & Blue" s Jadakissem je tu poměrně zajímavé zpestření. Člověk by nevěřil, že Yo Gotti je schopný něčeho jako patriotristický track, ve kterém představuje všechny národnostní etnika a jak se chovají. Dobře pojatý street track, za který ho musí všichni obyvatelé hispanického původu milovat. K Jadakissovi lze říct, že oproti Rick Rossovi, nezklamal, ale ani příliš nenadchnul. Nejspíš proto, že je zde hostem. Track "Single" s vokálistou Stuey Rock nemá žádný náboj, ale za to "Second Chance" už náboj má. Zde přiznává, že je špatným člověkem, přítelem, který chce druhou šanci. Stojí za poslech, i kdyby to bylo pouze kvůli podkladu, který produkoval Lex Luger. Track "Cases" s hostujícím 2 Chainzem je něco, co tu doslova vyčnívá v dobrém slova smyslu. Producent se musel inspirovat filmem Mortal Kombat, ale tak i tak tu máme pecku, ve které Yo Gotti i host 2 Chainz, který se vyskytuje téměř všude, odvedli pořádnej kus práce. První věc, která zde na poslech baví. Track "Letter" je spíše pro ukázku toho, že Yo Gotti, který se prezentuje jako tvrdý hustla, má svou emotivní stránku a "Go Girl" hned se třemi hosty (Big K.R.I.T., Big Sean a Wiz Khalifa) je zde pouze pro opestření tracklistu. "We Can Get It On" je příjemným trackem na poslech, za cílem oslovit ne jednu slečnu a v tomto albu je to druhá věc, která se mu povedla. Dá se říct, že možná trochu zavání lehčím popem, ale ruku na srdce, toto tak strašné není.

Na závěr tu máme track, který se ve své originální verzi, ale i jako remix ukázal dříve v jeho mixtapeech. Yo Gotti očividně sází na jistotu a pro tentokrát mu to promineme, protože track je to chytlavý s hosty jemu blízkými. Gucci Mane, Trina i Nicki Minaj společně s Yo Gottim odvedli pořádnou práci a rejpli si do "nedokonalých", které znají. "Live from the kitchen" je jeden z počinů, který měl s vydáním počkat a rozhodně předělat koncept. Některé tracky předělat či je úplně vypustit a nahrát jiné věci. Yo Gotti na to má, my o tom víme a jeho fanoušci také. Avšak zde tentokrát zaperlil třikrát a to na album, které má pouze jedenáct tracků je setsakramentsky málo. Rozhodně by se měl kouknout i po lepších producentech, ale je pozdě plakat nad rozlitým mlíkem. Jako celek by to byl dobrý mixtape, ale album nikoliv. Od nás dostává 2,5 z 5.

 

 

 

 

přečteno: {hits}1347{/hits} krát