Muž, který je známý pro svou velkou "přemíru spokojeného prezidenta" se zaměřuje na jeho zálibu, a to sebevědomí a ženy, které mají z něj prospěch. S Pharell Williamsem (klasickým Neptunes zvukem - Pharell Williams je producentem) a se zpěvem Elijah Blakea tu máme něco, co by se dalo přirovnat ke gangsterské romantice. Avšak Rozay postavil a staví své portfolio na pevných základech, se sebevědomím a s uvědoměním toho, jak to dřív bylo. Na citově založeném tracku "Ashamed" rapuje:
“Went from walking on gravel, now I’m riding on vogues 50 M’s in the bank, I get me 200, I’m gone Still so close to the hood, I’m ashamed to say All the money in the world can’t take this pain away It’s just another story at the campfire Court side seats with the franchise I think about my niggas doing 25 Shining bright, who am I for you to criticize?”

Avšak cukrbliky stranou, silnou podporou jsou umělci z jeho labelu MMG (Maybach Music Group), kteří mnohdy pomáhají více, než je to v jejich vlastních silách. Ať už je to Wale na sexuálně založeném a provokativním tracku "Diced Pineapples" nebo tu máme na refrénu tracku "Ice Cold" Omariona, jsou rozhodně něčím, co doplňuje díly skládačky a bez nich by to rozhodně nešlo. Nejzářnějším příkladem kde host byl doslova potřeba je pecka "So Sophisticated". Ross se zde ukazuje v trochu jiném světle a Meek Mill ho velmi dobře doplňuje svým shout-first podáním.
“You wanna be the hottest, but that shit get complicated I pull your card, I know you’re pussy by your conversation Show you the safe you’ll have to kill me for the combination Made another two milli just off the compilation”

Pro ty, co sledují Rick Rosse od začátku jeho kariéry, tak můžeme říct, že "Maybach Music" série je doslova základem kvality, co do produkční stránky, tak i co do hostů... avšak základem i pro drobné eskapády. Ne-Yo zde na refrénu dobře zpívá, avšak by si zasloužil větší prostor a samotný hudební podklad od J.U.S.T.I.C.E. League by si zasloužil větší pozornost a ne onen výkon, jakého se dočkal. Vhodně titulovaný track "3 Kings" je takovou pěknou ukázkou toho, jak pak to v pomyslném rapovém království vypadá. Rozay nezklamal, avšak překvapením je tady Dr. Dre, který chrlí tvrdé arogantní verše (kdo mu je asi napsal?), avšak zklamáním je tady Jay-Z, kterej ke konci bloumá o své dceři a vůbec nepodal z pohledu fanoušků dobrý výkon. Pokuď to shrneme, tak God Forgives, I Dont je opravdu albem dobrým. Je to jeho vlastní osobní ztělesnění, a to doslova. Každý má své chybky a my věříme, že poslochem jeho alba neuděláte chybu. Dostává od nás 4/5

 

 

 

 

 

 

přečteno: {hits}1676{/hits} krát