Že bude Hip Hop kemp fakt psycho, mi došlo už při cestě v narvaném "emhádé" do kempu. Sleduju tak panorama Hradce Králové a najednou mi do uší začne bušit polský rap. Ohlídnu se a vedle mě úplně neznámý Polák, který mi na uši nasadil sluchátka, aby se pochlubil jejich rapem. Chvilku jsem na něj civěla, ale pak, i když jsem rozuměla jedno slovo z 20, jsem se zaposlouchala a track mu pochválila. Lámanou angličtinou z něj vypadlo, že je to track o Hip Hop kempu, což dokazuje, že tento festival má v Polsku opravdu velkou oblíbenost. A bylo to slyšet na každém kroku, ono se není čemu divit, mají to k nám kousek. Ale o tom to na kempu nebylo, nezáleželo na rasové nebo státní příslušnosti. Těch pár dní tam všechny spojoval Hip Hop a srdce jim tlouklo v rytmu stejného beatu.

Když jsme se v dlooouhém zástupu lidí s krosnou přesunuli ze zastávky do kempu, snažili jsme se najít místo pro stan. Jestli můžu radit, vydejte se na kemp už ve středu, kdy se tam koná Warm up party a vystupují taky hodně zajímavá jména. Ve čtvrtek se hledá místo pro stan už docela obtížně. Naštěstí se našli sympaťáci, kteří nás navedli a stan i ochotně postavili. To mě těšilo, jak byli všichni dokonce i stánkaři vstřícní a usměvaví. Fajn, možná to trochu bylo tou trávou.

Zabydleli jsme se a hned se vydali k Live stage, kde to jako první rozjížděl Tafrob. Program byl až do půlnoci fakt našlapaný, předvedli se třeba kluci z Boybandu nebo Kontrafakt, no a zakončil to parádním koncertem De La Soul. O půlnoci ale zábava ještě zdaleka nekončila, pokračovalo se na ostatních stages. Konkrétně ve čtvrtek to v Backspin Hangaru obrovsky rozjel Baauer, vynálezce Harlem shake. Taky ve VIP Lounge se gramce pořád otáčely, třeba i pod rukou Oriona.

Snad jediné, co mi na kempu tak trochu vadilo, byly sprchy a záchody. Nejsem teda nějaká citlivka, ale vylízat ze sprchy do kamení a bláta a nemít si ani kam odložit věci, mi docela vadilo a nebyla jsem sama. V sobotu ráno, když jsme čekaly ve frontě na sprchu, se k nám donesla nepříjemná zpráva, že přestala téct voda. Mě to sice nepotěšilo, ale pořád jsem na tom byla líp než holky, které zůstaly stát ve sprše s šamponem na hlavě. Taky vykonávat potřebu na záchodě v černočerné tmě může být docela sranda. A to jsem byla ještě ráda, že jsem byla ubytovaná ve VIP kempu. Zápach z „toitoiek“ se linul na metry daleko. Ale zpět k hlavní náplni kempu, tady to byly drobné nedostatky, které mi naštěstí celkový dojem nezkazily.

Zábavu v kempu nezajišťovala jen hudební produkce. Nejenom v Party village, kde byly k zakoupení cigára, se děla spousta věcí. Odvážlivci si mohli například skočit z deseti nebo šesti metrového můstku do obří nafukovací matrace. Mezi ty já jsem nepatřila. Trochu mě zaskočilo, když za námi přiběhl borec a požádal kamarádku o ruku. Vzápětí ale vysvětlil, že se jedná o jednu z akcí, při které sbíral body a pak si za ně mohl vyzvednout odměnu. Uskutečnila se také rajčatová a barevná bitva a byla jsem fakt ráda, že jsem se té barevné nezúčastnila. Potkala jsem pár lidí, co to udělali a nápadně připomínali avatara.

Prostě se tam pořád něco dělo. Hlavně nesmím opomenout doprovodný taneční program. Předváděli se tam opravdoví mistři, každý večer se jamovalo v různých stylech. A byla to fakt pecka, pozorovat tanečníky z různých koutů světa jak si v ten okamžik dokonale rozumí a mluví jedinou řečí. Řečí těla.

Program na Live stage i všude jinde byl pořád nabitý, obzvlášť mě uchvátili PRAGO UNION s Champion Sound a Krotiteli Dechů. Slyšet Verbální atentát naživo a s živým doprovodem bych fakt přála každému. Třešničkou na dortu byla samozřejmě hlavní hvězda kempu Kendrick Lamar, který uzavíral celou tu velkolepou show. Vidět najednou několik tisíc dlaní mířících k obloze je nezapomenutelný zážitek a ve vzduchu třepetající se české vlajky atmosféru ještě umocňovaly. Vybaví se mi to pokaždé, když se podívám na svůj náramek z kempu, na kterém je vyšitý trefný nápis: Festival with atmosphere!