Kdy se začal street dance poprvé v ČR objevovat a v jaké formě?

Fidli: Street dance k nám začal pronikat s nástupem a dostupností hip hop a black music. V 80. letech, v době totality, zhruba od roku 1982, se šířila vlna z USA do Japonska a dalších zemí. Bylo to zejména díky filmům jako např. HAIR, kde se poprvé objevili pouliční tanečníci break dance.
Svoje udělala také MTV atd. V tu dobu kolem roku 83-84 se začali objevovat i první tanečníci break dance u nás. Např. v roce 1985 proběhla soutěž, které se účastnilo až 100 tanečníků break dance. Problém ale byl, že nemohli tancovat na hudbu tehdy zakázanou ze západu a tancovali na české taneční pecky. Takže podmínky byly šílené…
Rozhodující pro street dance scénu byl rok 1990, kdy se k nám po sametové revoluci konečně dostal kvalitní rap a hudba z Ameriky, což byla pro tanec velká inspirace. Na hudebních kanálech se začaly objevovat i taneční pecky ve stylu NEW BEAT, NEW JACK SWING, HYPE…. Vše bylo ovlivněno swingem, tanečními kreacemi soulového krále Jamese Browna a funky dance old school styly 70. let jako např. lockin’, poppin’ atd.
První taneční školy u nás nabízely kromě jiného i kurzy inspirované tehdejšími videoklipy alá MARKY MARK, MC HAMMER, SNAP, BEL BIV DEVOE, VANILLA ICE, TWENTY4SEVEN a dalšími.
Začali se objevovat první streetoví tanečníci v Brně: trio BEAT UP, v Karlových varech MC VIOLA, v Praze Mario a jiní. Kolem roku 1995-1998 vznikly první taneční školy věnující se čistě street dance.



Kdy a jak ses poprvé setkal se street dance ty?

Fidli: V roce 1989 ve videoklipu na MTV… Čuměl jsem se na MC HAMMERA, tehdy to pro nás bylo něco nového a neskutečného. V roce 1990 jsem absolvoval první kurzy „RAP DANCE“ a „MTV DANCE“ u Radima Samka - poprvé v taneční škole VIKTORIA, a pak v létě 1990 nás učila první kroky z videoklipů Evica Šedová a Vlasta Burianová.
To nám vydrželo 2 roky, pak už nás neměl kdo co naučit. Tak jsme si začali vymýšlet svoje kreace a učit ostatní. V roce 1993 vznikl Beat Up, který stál jako hlavní subjekt u zrodu street dance a je na této pozici dodnes, kdy už dělá street dance většina tanečních škol. Tehdy se věnovali všichni spíše discu.
Klasická taneční hip hop škola byl jen BEAT UP, CRAZY DANCE a T-BASS.

LayDee: Prostřednictvím telky (nejvíce MTV) v průběhu devadesátých let, naživo pak na studiích v Brně – v roce 2000 jsem se skrze konkurz stal členem Beat Upu.

Adam: Slovo street dance se původně vůbec nepoužívalo. Vše zastával termín hip hop. Pro mě osobně to byla v roce 1988 moje máti Evica Šedová, která vyučovala v kurzech například tzv. „rapovou školku“ - tedy milion a jedna variace prvku „running man“. No a samozřejmě taky break dance v podání Petra Ježka.



Jak dlouho to trvalo než se street dance stal známým u veřejnosti?

Fidli: Největší boom zažil na začátku 90. let – díky hudbě, která byla skvělá a hodně taneční, byla druhá vlna street dance velká! Od roku 2000 tanečníci paradoxně objevili hip hop old school styly – poppin’a lockin’, o 2,3 roky později house dance atd.
Po roce 2000 se velké množství lidí přeorientovalo z disca ke svobodnějšímu vyjádření tance a prezentaci vlastní osobitosti - ke street dance.

LayDee: Myslím si, že obecné povědomí o „točení se na hlavě“ tu je od samých počátků českého pouličního tance.
Street dance je zkrátka jiný, lehce utkví v paměti. Bohužel se ale po celou tu dobu nijak moc nezměnilo povědomí o tom, že je to více než točení na hlavě. Ale myslím si, že během posledních 4 let se povědomí laické veřejnosti přeci jen rozšířilo.

Adam: Tak jako hip hop, jako kultura - tedy celkem dlouho, ač se to tak dnes nemusí jevit, protože hip hop je pop - ve smyslu populární N.1.



Jaké styly se v počátcích u nás nejvíc tancovali?

Fidli: Jak jsem psal výše, prvně break dance, pak new jack swing, hype, pak ostatní… Poslední byl krump, který nás se zakladatelem Tight Eyzem zorganizoval poprvé myslím v roce 2006-2007 YEMI a já.

LayDee: B-boying, „poplocking“ a tehdejší forma hip hop dance - u nás (ale i jinde v Evropě) nepřesně označovaná jako new jack swing (což je hudební styl, ne taneční styl) nebo hype. Adam: Jednoznačně hip hop.
Teprve posledních pár let se začínají taneční crew zabývat dalšími styly. Jen pro příklad house dance měl zpoždění cca 10 let - vznikl v NY v roce 1994! Které osobnosti stály u zrodu street dance u nás?

Fidli: U zrodu stál Ruda Oračko, Petr Ježek, MC Viola a Jirkáč Z Karlových Varů, Spy Roby ze Šumperka, který byl jeden z prvních, kteří se věnovali funk stylům, Mario z Prahy a taky já. Činností svých tanečních škol street dance velmi podporoval Jindřich Hes a Evica Šedová. Omlouvám se, jestli jsem na někoho zapomněl.

LayDee: B-boys jako Ježek, Sonic, Keřík, Jesus a další, za hipec Fidli a Ruda Oračko, Spy Roby za funkové styly …

Adam: Řekněme to jinak, kdo tehdy výrazněji ovlivnil SD u nás. V Brně to byl Vladan Šperling, Fidli Martin Fiedler, break dance Petr Ježek, v Praze Da Live Broadcast, Crazy Dance Přerov – především Ruda Oračko.
Ale tady se nebavíme o tom, kdo to přinesl, ale ani nejde o časovou posloupnost – zkrátka výrazné osobnosti a ze začátku 90. let, druhá půlka 90. let by byla už zase jiná.



Které skupiny vznikly jako první?

Fidli: CRAZY DANCE PŘEROV -1993, BEAT UP - 1993, EGO – 1993 – ti dělali disco i hip hop, později T-BASS a další… Na Slovensku to byla především STREET DANCERS SEREĎ - mám doma nahrávky ze soutěže z roku 1993 z Blavy a je tam aspoň 8 crews – Slováci tehdy byli dál než Češi. LayDee a Adam doplňují ještě Da Live Broadcast.



Jak vypadaly první soutěže?

Fidli: Šíleně!!! Hip hop hodnotili disco a show porotci, tancovali jsme všichni zároveň bez ohledu na taneční styl – prostě nerespektovala se hip hop kultura a osobitost. První mistrovství v hip hop dance – jednotlivci - bylo v roce 1995 v Brně. Vyhrál ho vynikající b-boy tehdy z Da Live Broadcast Honza Loukata, druhý byl již několikrát zmiňovaný kultovní pražský hip hoper a writer Mário Papuk! Třetí jsem byl já.
Největší zastoupení měl Beat Up - tehdy jako jediná hip hop taneční škola - opakuji škola. Crews už pár bylo.

LayDee: B-boys drželi tradici battlů a dokázali si již v počátcích pořádat akce, které odpovídaly duchu hip hopové kultury. U hip hopu se ale dlouho vůbec nebattlovalo a úsilí tanečních skupin směřovalo především k choreografiím pod ČMTO. Nebyli porotci, kteří by hip hopu rozuměli, protože ještě zkrátka nevyrostla porotcovská generace hip hoperů…
Street dance tak hodnotili lidé od diska, contemporary nebo společenského tance. Někdy kolem roku 2001 to vedlo k velké diskuzi na fóru ČMTO a prvotním změnám street dance pod organizacemi. Dodnes ale platí, že taneční akce pod organizacemi (po ČMTO přišla Taneční unie, Svaz učitelů tance a nejnověji CDO) jsou vesměs nejslabším článkem české pouliční scény - jakkoliv je třeba u CDO snaha se duchu street dance co nejvíce přiblížit.
Ale zpět: takže základem byly choreografie s velkým množstvím tanečníků, stejné kostýmy, sehranost a preciznost tvarů. Nejednalo se o dema, jak je známe dnes, ale masové choreografie, kde se prostor jednotlivcům nedával.
Prostě spartakiáda, fakt. Tančilo se na kola, postupující znovu a znovu ukazovali stejnou chorošku. Jednou za rok i MČR v jednotlivcích a dvojicích, k tomu reprezentace na ME nebo MS pod IDO … I zde platilo, že skupina nebo tanečník kolo za kolem předváděli stejnou vypilovanou sestavu.
Improvizace nebo freestyle byly nemyslitelné. Dlužno ale dodat, že Češi a Slováci měli v rámci IDO navrch, jako jedni z prvních začali postupně přicházet s tím, že hip hop (tehdy se nepoužívalo street dance) by měl mít jiná pravidla (frčelo se podle pravidel pro disko) atd.

Adam: Čistě hip hop soutěže neexistovaly, všemu kralovalo disko jako vše zastřešující styl, takže se i SD tanečníci realizovali zde.
Soutěží bylo strašně málo a porota byla jednou velkou bolístkou, jelikož byla totálně neodborná. Šlo například o staré taneční mistry, kteří hip hopu vůbec nerozuměli. Paradoxně, pod velkými organizacemi je to někdy podobné dodnes!



Kdy zhruba začaly první battly a jak vypadaly?

Fidli: Byly ty breakové battly už v 80. letech. Koncem 90. let byli v republice dvě nejsilnější break seskupení Da Live Broadcast Praha a Beat Up Clan Breakers – tanečníci těchto skupin se i poprvé dostali na nejprestižnější soutěž na světe v break dance - BOTY. Jejich vzájemné battly trvaly i 60 minut! Byla to neskutečná bitva a vlastní kreativita – tolik nápadů a osobností dnes v break dance u nás bohužel neuvidíte - i když někteří jsou samozřejmě skvělí…
První street dance battle proběhl poprvé až v roce 2004, kdy jsem organizoval první Street Dance Kemp – dnes nejprestižnější letní street dance meeting na světě, kterého se účastní 3000 lidí z mnoha zemí světa. Když se dnes podíváte na finálový battle mezi BDS a Beat Upem z tohoto roku, je to úsměvné. Vyhráli BDS (BDS v roce 2000 vyhráli MS a přijeli na Slovensko, kde se spojili s tehdejší taneční školou ECHO, která se po jejich příchodu velmi rychle přepracoval z disca na street dance.
BDS od té doby považuji za nejsilnější celek ve street dance v ČR. Top tanečníci z této crew jsou již roky vzorem mnoha ostatních!). Brzy se k bratom zo Slovenska přidal i Wahe a další a dodnes kralují české hip hop taneční scéně.

LayDee: Pokud nebudeme řešit b-boying, tak vůbec první akcí, kde se objevil crew battle byl Street Dance Kemp 2004, následovaný v roce 2005 Battlem Brno – také crew battle. Prvním battlem dvojic a zároveň prvním klubovým battlem byla Druhá Šance (jaro 2005). První crew battly se nesly v duchu učení se „pravidlům“ battlu, odlišné formě soupeření.
Skupiny se i v battlu držely společných nacvičených chorošek. Battly dvojic nebo jednotlivců na tom byly o něco lépe, ale jen o něco. I tady jsme se postupně učili a přicházeli na to, jakže to má asi tak vypadat...

Adam: Začátek byl fantastickej, strašný odhodlání, pro diváka plastická a zajímavá show, kterou battle podporuje. Jinak se to na battlech trochu přehánělo. Byl zde často hodně velký boj, crews se přetlačovaly a lezly si do zelí… Byl to velmi výrazný zlom!



Kde se brali informace o jednotlivých tanečních technikách?

Fidli: Ze začátku z videoklipů, pak dokument VŠICHNI TANČÍ AMERIKOU!, pak soutěže BOTY, Juste Debout. Po roce 2000 už samozřejmě internet. Od roku 2004 měl na rozvoj street dance u nás obrovský vliv SDK, pak od roku 2005-2006 už si zvali na workshopy slavné tanečníky všechny „bohatší“ a větší skupiny a taneční školy, např. Dynamic skvělého francouze Byrona atd.

LayDee: Zprvu samozřejmě od lídra skupiny (kterým byl pro nás Fidli) a videokazet (b-boyingové akce). Internet se slibně rozvíjel, vývoj pouličního tance mě zaujal a tak jsem se začal sám aktivně zajímat a vyhledávat na netu.
Někdy v letech 2002 – 2004 se hodně sledovali francouzské webové stránky Style2ouf a web Mr. Wigglese, které přinášely hodně informací a videí. Také vznikl Youtube, který se rychle stal zdrojem inspirace. Objevují se nové taneční weby, projekty a první DVD od věhlasných tanečníků.
V roce 2005 jsme objevili Paříž a Juste Debout, které zásadním způsobem ovlivnily vývoj a směřování českého hip hopu. Dále cestování na workshopy s tanenčními legendami a aktuální špičkou do Paříže nebo Německa se stali důležitým zdrojem informací. Konkrétně členové AC již v roce 2005 a 2006 za sebou měli lekce s Caleafem, Babsonem, Meechem, GoGo Brothers, Guchonem atd. Tedy o několik let dopředu od většiny českých tanečníků.

Adam: Dříve to byla inspirace ze všeho kolem sebe. Start byl samozřejmě nějaký kurz, pak třeba účast na mezinárodní soutěži. Později pak internet, workshopy. Já osobně v roce 2004 jel na workshopy do Paříže, což mě velice výrazně ovlivnilo.



Kdy k nám začali jezdit první lektoři ze zahraničí?

Fidli: Kolem roku 2002 -2003 myslím byl někdo v Praze, oficiálně první street choreografové na SDK 2004/2005. V roce 2005 jsem navštívil jako jeden z prvních v tomto odvětví USA a navštívil legendy hip hop tance v Americe.

LayDee: Rok 2005 a později. Pokud mluvíme o skutečných pouličních tanečnících … Dance2XS pozvali skvělého choreografa Eddieho Moralese, Yemi (ano, Yemi) Tight Eyeze … Fidli sice také už v roce 2004/2005 zval zahraniční lektory na SDK, ale z mého pohledu se nejednalo o skutečné pouliční tanečníky a kapacity. Opravdový boom začal s Druhou Šancí – Caleaf byl první skutečnou hiphopovou taneční legendou, která k nám zavítala.



Jak vypadal střet správných informací o street dance ze zahraničí s tím, co se tady dělo doposud?

Fidli: Do roku 2004 jsme měli velmi špatné informace – naše představa o hip hopu byla většinou nesprávná. Defakto už choreografie je z hlediska. Vždyť hip hop byl měl být v nás uvnitř - to je hip hop – vlastní vnímání hudby, vlastní pohyby, vlastní kreace – zdokonalování vlastního stylu celý život.
Do dneška to v Česku nikdo nechápeme. Dělají to ale hodně taneční školy včetně mé, protože se tím lidé živí a zájem skupiny či školy je přednější než zájem individuality. V tomhle stále jsou nejvíc hip hop breakaři a pár vyjímek…

LayDee: Neuvěřitelné „bitky“ na diskuzních fórech, především tehdejšího AC webu. Kdo nezažil, nepochopí. Juste Debout 2005 a moje další následné pobyty ve Francii a setkání se světovou elitou (myslím tím „underground“ tance, ne komerce, chorošek) výrazně posunuly moje vidění tanečního světa. A nebál jsem se na plnou hubu říci, že jsme tu sto let za opicemi a děláme absolutní shit, který se street dance má jen pramálo společného, pokud vůbec.

Adam: Bylo to šílený, pro ilustraci poppin není mlácení rameny, ale styl s desítkami substylů a technik, atd. V zahraničí jsou kořeny, stále se zde dost kopíruje obal a zapomíná se na technické zásady. Zapomíná se, co je inspirací pro jaký styl, jaké kořeny má, co jej v původu vytvářelo, ovlivňovalo.
Nicméně jasně se ukazuje, že tato mezera se zmenšuje, u top tanečníků už téměř není.



V čem vidíš největší rozdíl mezi street dance dneska a před 10 - 15 lety?

Fidli: Tehdy se tancovalo jen na beaty, teď už to je o feelingu a flow, ale i o vlastní kreativitě, máme spoustu hudby a možností…

LayDee: Je to asi jako když se pokusíš srovnat dvouplošník s nadzvukovou stíhačkou... Základní rozdíl je v přístupu k informacím. Nemáme je z desáté ruky a zkomolené, ale dokážeme se dostat přímo ke zdroji a čerpat z toho nejlepšího. Další rozdíl je v masovosti, v množství lidí, kteří se tomu věnují. Je mnohem více skupin, jsou otevřené lekce. Vyjet do zahraniční i na delší pobyt na taneční zkušenou se stává pro ty nejlepší standardem. V průběhu roku se koná velké množství akcí (neřeším kvalitu), je mnoho workshopů. Nic z toho tady před 10 lety nebylo …

Adam: Dnes je to centrum zájmu, dřív HIP HAP HOP. Když jsem vymýšlel první choreografie v roce 1994, tak inspirace jako workshopy, internet a videa nebyla! Pak kolem roku 1997 pro mě byla inspirace hip hop párty – trošku do náladičky a trsat na Topazu (jeden z prvních HH klubů v Brně) a styl více méně vytvářet či upravovat bez cizích vlivů.



Co myslíš, že nám nejvíce pomohlo, že jsme se dostali na úroveň, kde jsme teď?

Fidli: Je to nepříjemný co napíšu, ale je to vzájemná rivalita tanečních skupin a síla osobností, které tyto skupiny vedou – motivují velké množství lidí, aby byli lepší, jak ostatní. Mimochodem to mě tehdy paradoxně štvalo - chtěl jsem s Radkem Zahradníkem z Crazy Dance udělat akci, kde se budou všichni vzájemně respektovat, inspirovat a zdokonalovat jeden od druhého. Tak vznikl SDK pro všechny - ne soustředění jedné taneční skupiny.
V choreografích a tak , což není úplně ten pravej hip hop, v tom udělaly moc soutěže ČMTO a hlavně výbornej Prostějov – atmosféra tam byla jak na finále v hokeji!!
Co se týká freestylu, bylo to SDK a další akce, kam byli pozváni tanečníci z ciziny, to že někteří začali cestovat a vzdělávat se. Dnes už většina předních tanečníků navštívila USA nebo Francii a setkala se s real hip hopem a pouličními tanečníky.

LayDee: Viz výše – jednoduše řečeno jsou to kvalitní informace ze zahraničí, zkušenosti z ciziny, setkávání se a učení se od těch nejlepších.

Adam: Česká dravost.



A co myslíš naopak, že nám v minulosti nejvíc uškodilo a doplácíme na to jako ČR tanečníci dodnes?

Fidli: Za prvé, naše debilní závistivá povaha! Za druhé - do ciziny se zatím podívalo jen pár tanečníků, kdyby jezdili celé crews vypadalo by to teď asi jinak, a také, že i když jsme díky akcím jako je SDK předstihli Poláky, Rakušánky, Maďary a další země v Evropě, stále jen kopírujeme - myslím, že doba kdy se tady objeví skvělí street dance tanečníci teprve přijde, až se přestanou předhánět, co se někde naučili, ale půjde to z nich…

Adam: 40 let komunismu, z toho se už nikdy nevymotáme!



Kde jsou lidé, co u nás street dance rozjížděli dnes? Zajímají se pořád o street dance?

Fidli: Většina samozřejmě už netancuje, ale u kultury zůstali např. Jirkáč z Karlových Varů má taneční skupinu RAPPRESENT, MC Viola je známý raper, Ruda Oračko se stále na akcích pohybuje a porotcuje je, Evica Šedová spolu se svým synem vybudovali na street dance velkou taneční školu… Letos v létě bude setkání všech prvních breakařů – ti už se tanci dávno nevěnují, bude to hodně zajímavé.

Adam: Většina ano a nevím, zda je to dobře. Ono že jste u zrodu, neznamená, že budete top i v jiných fázích vývoje. Bill Gates to pochopil...

LayDee: Tak různě, u každého je to jinak a nelze třeba b-boys jmenovat jednotlivě. Ale Fidli, Adam nebo Miro, kteří rozhodně patří mezi nejvlivnější průkopníky naší scény se kolem tance stále aktivně pohybují. Pořádají akce, mají své taneční skupiny (respektive školy), občas porotcují nebo i tančí.



A chcete něco dodat na závěr?

Fidli: Je možné, že jsem na pár jmen zapomněl, to bych se ale musel podívat do svých materiálů a to je na den! Myslím, že někteří pamětníci by mě doplnili.

LayDee: Takto to vidím já, takto si to pamatuji. Můj pohled ale není, co se české historie týče rozhodně tak hluboký jako třeba Fidliho. Troufám si skutečně hodnotit a mluvit o době po roce 2000.

Adam: Důležité je, že máme battly mimo různé taneční organizace, které sice také v průběhu určitě k vývoji tance přispěly, ale chovají se jako každý velký zkostnatělý a zcela nepružný subjekt, který mi mnohdy připomíná naši politickou scénu! Další vývoj je jasný - dělat dobrej marketing pro battly a další akce a SD posunout ještě trochu dál. Získat na akce SD peníze a popularitu, jak je tomu na Slovensku (tedy minimálně pro vše, co se ve SD chová jako bussiness).

Moc díky za váš čas a jménem celé street dance scény bych vám chtěla vyjádřit respekt za to, co jste tu vybudovali a že dneska můžeme tancovat v takových podmínkách, v jakých tancujeme, díky!

přečteno: {hits}796{/hits} krát